Ekologické nálepky na auta – vše, co musíte vědět, než vyrazíte na cestu!

Plánujete jízdu po Varšavě, Berlíně nebo přes rakouský Tyrol? Zkontrolujte, zda má vaše auto právo vjet do zón čisté dopravy – ekologické nálepky na čelní sklo dnes nejsou módou, ale povinností. V tomto článku najdete konkrétní pravidla, aktuální ceny a rozdíly mezi zeměmi, které vám umožní vyhnout se pokutám a cestovat bez stresu.

Zelená nálepka na čelní sklo – potřebuje ji vaše auto? Zjistěte to, než vjedete do města!

Pokud plánujete pohyb autem po větších městech v Polsku, stojí za to už nyní se zajímat o to, co vlastně zelená nálepka znamená a kdo ji musí mít. Od 1. července 2024 ve Varšavě platí nový systém označování vozidel, který má reálně omezit vjezd starších aut s největšími emisemi. Zelené nálepky na auta už nejsou jen zajímavostí z Německa – jsou skutečným nástrojem kontroly v polských zónách čisté dopravy.

Pro příklad – benzínová auta musí mít minimálně normu Euro 2, tedy být vyrobena po roce 1997. Diesely? Euro 4 – tedy ročník minimálně 2006. Pokud je auto starší a vy chcete jezdit po SCT, zelená nálepka na čelní sklo je povinná. Její absence může znamenat pokutu až 500 PLN. A co víc – pokuta může být ukládána každý den, pokud auto stojí nebo jezdí v zóně bez náležitého označení.

Polsko, Německo a Rakousko – porovnáváme eko nálepky krok za krokem

Cestování autem po Evropě může překvapit – předpisy ohledně ekologických nálepek se totiž mezi státy liší. V Polsku téma teprve začíná – zatím platí hlavně ve Varšavě, ale brzy je zavedou i další města.

V Německu je systém mnohem rozvinutější. Ekologická nálepka – tzv. Umweltplakette – tam funguje od roku 2008 a je povinná ve více než 80 městech. Vjezd do Berlína, Mnichova nebo Kolína bez ní? Připravte se na pokutu 100 eur.

V Rakousku jsou předpisy selektivnější – týkají se hlavně nákladních vozidel a autobusů, nikoli soukromých aut. Nálepky tam mají šest barevných variant a váží se na emisní třídu. Běžná osobní auta je zpravidla nepotřebují, ale mnoho řidičů je přesto zbytečně kupuje.

Ceny se také liší: v Polsku zaplatíte asi 5 PLN, v Německu od 25 do 75 PLN a v Rakousku okolo 90 PLN. Proto se vždy vyplatí před cestou ověřit, jaká pravidla platí v dané zemi.

Nemáte eko nálepku? To vás může stát víc, než si myslíte

Zelená nálepka na čelním skle může vypadat nenápadně, ale její absence v nesprávném místě a čase může znamenat vysoké náklady.

Polsko – pokuta 500 PLN, opakovaně, každý den.

Německo – 100 EUR za chybějící nálepku, falešná nálepka = trestný čin.

Rakousko – u nákladních aut až 2180 EUR pokuty.

Závěr je jasný – vyplatí se investovat pár minut a drobnou částku do získání nálepky, než riskovat vysoké pokuty.

Jak získat ekologickou nálepku bez stresu? Praktický návod krok za krokem

Samotná procedura není složitá:

Polsko – žádost se podává u Zarządu Dróg Miejskich, stačí technické údaje vozu, registrační značka a poplatek 5 PLN.

Německo – sken technického průkazu, podání online nebo u TÜV/DEKRA, cena od 5 do 16 EUR.

Rakousko – především pro nákladní vozy, objednávka přes vládní platformy, cena kolem 19,90 EUR.

Vždy si uschovejte potvrzení a kopii nálepky, zvlášť při cestách do zahraničí – může to ušetřit spoustu nervů při silniční kontrole.

Blíží se změny! Kde se ještě objeví Zóny čisté dopravy?

Zatímco dnes se téma týká hlavně Varšavy, Ministerstvo životního prostředí už oznámilo, že do konce roku 2025 vzniknou SCT také v Krakově, Vratislavi, Katovicích, Poznani a Lodži. Každá obec si přitom může stanovit vlastní pravidla.

Plán je jasný – zóny se mají objevit ve všech městech nad 100 tis. obyvatel, kde dochází k překračování norem NO₂. Proto se mohou dotknout i menších měst. Pokud dnes nálepku nepotřebujete, neznamená to, že to tak bude i příští rok.

SlowPack: malé volby, velká změna pro vás i životní prostředí

I když SlowPack nenabízí ekologické nálepky na auta, je ekologickým velkoobchodem, kde najdete mnoho jiných biologicky odbouratelných produktů – například nálepky na obaly, jednorázové ekologické nádobí nebo biodegradabilní tašky. Takové vědomé volby podporují udržitelnou spotřebu, prospívají přírodě i zdraví – méně plastu znamená méně zbytečné chemie v každodenním životě.