Bakterie a viry v ledovcích – co objevují vědci?

Ledovec není jen zmrzlá voda – je to také časová kapsle, v níž jsou uvězněny tisíce let historie naší planety. Spolu s jeho táním se na povrch dostávají nejen litry vody, ale i mikroorganismy, geny, viry a bakterie, které mohou výrazně ovlivnit budoucnost ekosystémů. Ačkoliv to zní jako téma z vědeckých laboratoří, má to přímou souvislost s tvým každodenním životem. Ano, není to přehnané – nákupní rozhodnutí, která činíš každý den, mají vliv na tempo klimatických změn, a tím i na to, jak rychle a v jaké podobě spatří světlo světa viry v ledovcích.

Co se může stát, když ledovec přestane existovat? Skryté patogeny, o nichž se nemluví nahlas

Ne všechno, co zmrzlo před tisíci lety, by se mělo probudit. Vědci zjišťují, že tající ledovce nejsou jen voda a bahno, ale také archiv mikroorganismů, které příroda nepředpokládala pro moderní svět. Proto se objevilo označení „mikroby Metuzaléma“ – jde o mikroorganismy, které byly po staletí uloženy v ledové pokrývce a dnes, vlivem klimatických změn, mohou znovu ožít. Zní to jako film? Možná ano, ale data nelžou.

Ve virech z ledovců vědci identifikovali tisíce potenciálních patogenů, včetně takových, které věda dosud neznala. Nejde o šíření paniky – spíše o vědomí. Některé mikroorganismy mohou být zcela neškodné, jiné ale mohou za vhodných podmínek představovat reálnou hrozbu. A i když většina z nich neútočí na lidi ani zvířata, právě ten malý zlomek se stává hlavním předmětem zájmu epidemiologů. To je téma, které už nelze ignorovat.

Viry z doby ledové mají navrch – čeká nás biologický skleníkový efekt?

V souvislosti s klimatickými změnami neznepokojuje jen stoupající hladina moří nebo extrémní počasí. Stejně závažným tématem se stávají viry v ledovcích, které vědci objevují v ledových jádrech starých až 15 tisíc let. Mnohé z nich sice nikdy neopustí svůj ledový hrob, ale některé již prokázaly schopnost infikovat.

Na Sibiři se podařilo „oživit“ viry z ledu, které po rozmražení začaly aktivně napadat jednobuněčné organismy. Zatím to neznamená pandemické ohrožení, ale… kdo by si ještě před pár lety pomyslel, že netopýr z čínské provincie dokáže zastavit svět? Právě proto vědci varují, že ignorovat mikrobiologické důsledky tání ledovců je nezodpovědné. Spolu s ledem se totiž mohou uvolňovat geny rezistence na antibiotika, faktory virulence a zcela nové typy mikroorganismů. Nejde o senzaci – jde o prevenci.

Viry z ledovců, tedy nejen tající led – pozor na to, co odtéká spolu s ním

Na ledovec se obvykle díváš jako na masivní, chladný blok ledu. Ale to, co je v něm ukryto, je mnohem dynamičtější, než se zdá. S každým mililitrem tavené vody se uvolňují tisíce mikroorganismů, které byly po staletí či tisíciletí dokonale zakonzervovány.

Vědci spočítali, že do roku 2100 se mohou viry z tajících ledovců dostat do řek, moří i zdrojů pitné vody – v množství přesahujícím 600 tisíc tun bakterií ročně. A i když ne každá z těchto bakterií představuje hrozbu, právě rozsah jevu z něj dělá téma, které už není okrajové. Bakterie z ledovců bývají aktivní už během několika hodin po rozmražení – což znamená, že mohou rychle začít ovlivňovat lokální ekosystémy. Pro některé druhy rostlin a živočichů to může znamenat vážné narušení biologické rovnováhy. Pro lidi? Zatím je nebezpečí malé, ale nikdo nezaručí, že to tak zůstane. Měnící se klimatické podmínky celý proces urychlují – a s nimi i naši povinnost reagovat.

98 % bakterií, o nichž jsi nikdy neslyšel. A všechny zamrzlé přímo vedle nás

Myslíš si, že věda už zná všechny mikroby na Zemi? Připrav se na překvapení. V nedávných studiích na tibetských ledovcích bylo identifikováno téměř tisíc nových mikroorganismů – z nichž 98 % tvoří dosud nepopsané druhy. To k zamyšlení, že? Znamená to nejen potenciální zdroj nových léků, enzymů či biologicky aktivních látek, ale také… neznámých rizik. Tyto bakterie nevznikly včera – jsou výsledkem milionů let evoluce v izolaci, což je činí jedinečnými v planetárním měřítku. Otázkou je, jak zareagují po uvolnění do prostředí, které neznají. Mohou ovlivňovat lokální mikrobiom, vytlačovat jiné druhy nebo přinášet genetické mechanismy, jejichž dopad zatím nechápeme.

Ledovce – nová laboratoř přírody, nebo biologické tikající bomby?

To je otázka, která se stále častěji objevuje v rozhovorech mikrobiologů, klimatologů i epidemiologů. Viry z ledovců, které dosud spaly v hibernaci, jsou dnes předmětem intenzivního výzkumu. A ne náhodou – mnohé z nich mají surreální genetické sekvence, jež podle odborníků mohou pronikat do genomu bakterií, ovlivňovat jejich schopnost přežít a… útočit. Už dnes bylo identifikováno stovky genů zodpovědných za rezistenci na antibiotika, což může mít důsledky pro lidské zdraví. Některé viry z ledu navíc vykazují schopnost vyhýbat se imunitní reakci organismů, s nimiž se setkávají. To nejsou jen data – to jsou důkazy, že ne všechno lze předvídat nebo kontrolovat. Ledovce se stávají přírodním bankem DNA, který může přinést medicínské objevy, ale také překvapit v nejméně vhodnou chvíli. Proto stále více zemí investuje do programů monitorování mikrobiomu ledovců.

Podívej se, co mikrobiologové nacházejí pod ledem – a proč je dobré to vědět už dnes

Když čteš o výzkumu ledovců, můžeš mít pocit, že je to téma vyhrazené jen pro akademiky a nadšence. Ale není to tak. Viry z ledu se tě možná netýkají dnes – ale může se to změnit rychleji, než si myslíš. Výzkumy z posledních let ukázaly, že mikroorganismy, které byly považovány za spící, reagují aktivně na rozmražení. To znamená, že nepotřebují tisíce let ani speciální podmínky, aby začaly fungovat. Stačí zvýšení teploty, pár dní slunce a… cyklus života začíná nanovo. Proto mikrobiologové varují – nejen proto, aby strašili, ale i proto, aby upozornili svět na možnosti, které v sobě led skrývá. Jde nejen o nová rizika, ale také o potenciální vakcíny, enzymy pro průmysl či biotechnologické nástroje budoucnosti. Ale abychom je využili, musíme nejdřív vědět, co pod ledem vlastně je. A tam už dlouho nezůstane.

Malá volba, velký efekt – jak eko nákupy ovlivňují ledovce?

Nemusíš být vědec, abys mohl jednat ve prospěch planety. Někdy stačí jen pozornost v každodenních rozhodnutích. Tání ledovců je důsledkem globálního oteplování, které urychlují mimo jiné emise spojené s výrobou plastu, jeho spalováním a všudypřítomností v prostředí. Právě proto mají každodenní volby – jako například používání ekologických obalů – skutečný význam.

V ekologické velkoobchodě SlowPack najdeš biologicky rozložitelné alternativy plastu, jako jsou jednorázové talíře z cukrové třtiny, papírová brčka nebo kelímky z kukuřičného škrobu. Jejich používání se nemusí zdát revoluční, ale z pohledu emisí skleníkových plynů jde o reálný krok správným směrem. A o to jde – o vědomou volbu, která nemusí být složitá, ale v dlouhodobém horizontu ovlivňuje stav celých ekosystémů. Viry z ledovce se do vody nedostanou kvůli tvému brčku, ale tvé nákupy mohou oddálit jejich okamžik „probuzení“. Nejde o paniku, ale o vědomí, že tvůj vliv nekončí u nákupního košíku. Je to začátek větší změny. A stojí za to o tom přemýšlet!